foto1
foto1
foto1
foto1
foto1

Zvonohlík bělobřichý – Serinus dorsostriatus – je větší druh zvonohlíka původem z Afriky.

zvonohlik_belobrichyDorůstá délky 12-13 cm,samice jsou někdy stejně velké, někdy mohutnější samců.Samec má čistší masku a žlutá prsa nemá prokvetlé jako samice. Rozšířen je ve východní Africe, od střední a východní Etiopie, přes Somálsko a Ugandu – forma maculicollis – a přes jihozápadní Keňu do severní Tanzánie – forma dorsostriatus. V našich chovech jsou zastoupeny obě formy, já chovám společně se Zoo Plzeň formu nominátní. Zvonohlíci v přírodě obývají travnaté a křovinaté savany v blízkosti vody a roztroušených stromových formací.V areálu výskytu se vyskytují až do nadmořských výšek okolo 2000 m n.m., odtud pramení jejich odolnost, znám chovatele na Moravě, který je drží celoročně venku a nezaznamenal jediný úhyn. Někdy je uvedený druh zvonohlíka zařazován do rodu Ochrospiza.

Zvonohlíky chovám už pátým rokem. Za tuto dobu jsem vyzkoušel několik způsobů chovu a rád bych se o své zkušenosti podělil s ostatními chovateli. Nejvíce se mi osvědčil chov páru těchto zvonohlíků ve venkovní voliéře. Jsou relativně snášenliví, ale pozor – je nutné vyzkoušet optimální složení společné voliéry. Někdy dojde k prvnímu ataku až po několika týdnech či měsících, já jsem takto přišel o samici ohnivého snovače. Vůbec se snovači se mi společný chov neosvědčil. Dokud byl ve voliéře samec snovače ve svatebním šatu, vše probíhalo v klidu, ani v době toku nevznikaly problémy, byli to spíše zvonohlíci, kteří ulétali před snovači. Ale jakmile samec přepelichal do zimního šatu, během několika dnů samec zvonohlíka zaútočil na samici a přes rychlý zásah ji zabil, úplně jí rozkloval hlavu. To se opakovalo napřesrok i s jiným druhem snovače, rudozobým, akorát se mi samici podařilo zachránit. Po těchto zkušenostech jsem ani nezkoušel různé drobné astrildy, všetečné zebřičky zase nenechají zvonohlíky v klidu hnízdit. Bez problémů probíhal chov ve společnosti šafránek velkých, křepelek čínských a holoubků diamantových, kupodivu rovněž bez problémů byl společný chov s dvěma páry kanárů. Uvedené sestavy probíhaly ve voliéře 2x1x2m, která má krytý vytápěný prostor 2x1,5x2m. Zimní teploty se pohybovaly okolo 8 st.C s tím, že ptáci měli možnost se vyhřát pod bodovým zdrojem. Zvonohlíci nicméně této možnosti využijí opravdu málokdy, naopak byli vždy první i poslední, kteří využívali teplejší zimní dny, kdy měli otevřeno do výletu. Další sezónu byli umístěni do zahradní částečně kryté voliéry rozměrů 3,5x2x2m, kde jim společnost dělali: pár křivek obecných,pár jikavců, pár hýlů obecných, dva samci hýlů křivčích a pár koroptví polních. To byla vůbec nejúspěšnější kolekce, v této skupině nedocházelo vůbec k žádným šarvátkám a všechny zapárované druhy dokonce vyhnízdily. Dno voliéry tvořil z části písek, z části lesní hrabanka pravidelně doplňovaná. Vybavení voliéry tvořilo několik suchých dubových větví i s listím a živé jedle v květináčích,v rozích velké snopy suchých trav.Minimálně jednou týdně navíc zde byly zavěšovány čerstvé větve smrku a modřínu i s šiškami, hlavně kvůli křivkám,ale i zvonohlíci nepohrdli mladými svazky jehlic. Hnízdo si zvonohlíci postavili sami, i když ostatní ptáci přijali kanáří podložky, ze suchých travin, kanáří cupaniny a mechu,vnitřek vystlali prachovým peřím koroptví a různými peříčky z voliéry. Jediné kritické období nastalo, když mladí zvonohlíci ještě ne úplně vzletní vyskákali z hnízda, hrozil atak ze strany koroptvího kohoutka, což se týkalo i ostatních mláďat v uvedené voliéře. Nicméně vše dobře dopadlo a pohled na tři mladé zvonohlíky, jednu křivku,dva hýly a dva jikavce byl nádherný, navíc dole vodila slepička 8 krásných koroptviček. Vzhledem k poměrné vzácnosti uvedených druhů jsem kontroly ve voliéře omezil na minimum, rovněž kroužkování jsem ponechal až po vylétnutí. Jde to sice trochu ztuha, vyžaduje to cvik a zkušenost, ale podaří se a nenutí nás to riskovat hladký průběh hnízdění,když už nastane. Zvonohlíci bělobřiší u mne zrovna nepatří mezi spolehlivé hnízdiče, oba chovné páry,které jsem měl či ještě mám, vždy střídaly neoplozené snůšky, vyhozená několikadenní mláďata s úspěšnými odchovy při absolutně shodných podmínkách co se týče ubytování či krmení.

Kromě uvedeného způsobu jsem je také choval v metrové bednové kleci v ptačírně, kde zahnízdili ve venkovním hnízdě pro kanáry, ale snůška byla neoplozená. Podle mých zkušeností jim spíše svědčí otevřenější a vzdušnější zahradní voliéry, kde je nechávám až do prvních mrazíků a na jaře je vypouštím podle způsobu přezimování koncem dubna či května. Pokud je musím zimovat v teplotě větší než 10 st.C a v klecích, zimuji je samostatně a samce a samice zvlášť, neboť zejména samice jsou agresivní a napadají samce i u párů, které v minulé sezóně hnízdily. V poslední sezóně se mi osvědčila i kombinace páru zvonohlíků s párem mexických hýlů a skupinou vrabců hnědokřídlých, i když vrabci vnášejí do voliéry trochu více neklidu.

Co se týče krmení, používám zahraniční směsi, které si ještě různě míchám v ohledu na kolekci ptáků. V uvedených skupinách bylo složení nicméně takřka shodné, neboť i druhová skladba voliéry vždy zahrnovala větší i menší druhy zrnožravců krmících svá mláďata i hmyzí složkou. S tou ale zacházím opravdu opatrně, protože se mi několikrát stalo, že při krmení živým hmyzem jsem ptáky akorát nastartoval k novému hnízdění, aniž jsem odchoval jediné mládě. Po těchto zkouškách jsem krmení živým hmyzem opustil a výše uvedené druhy jsem odchoval či odchovávám pouze na průmyslových míchanicích s občasným, ale skutečně občasným pohozením drobných moučných červů a mravenčích kukel. Základ krmné dávky tvoří směsi od firmy Deli Nature – směs pro velké papoušky a směs pro lesní ptáky + zelené proso – 1:2:1. Ze zrnin ještě senegalské proso v klasech a čumíza v klasech, v sezóně klasy lučních bylin. Z ovoce jablko, jeřabiny a šípky, ze zeleného krmení ptačinec žabinec, v zimě salát polníček nebo hydroponicky naklíčené obilí. Celoročně mají k dispizici sušené vaječné míchanice – žlutou a červenou od firmy All pet, v hnízdní sezóně pak hmyzí směs Univerzale taktéž od firmy All pet. Celoroční samozřejmostí je mořský písek se zbytky korálů a lastur jemné zrnitosti. To je skutečně všechno, co ptákům předkládám, nicméně krásně vybarvení jedinci v plné kondici,pravidelně hnízdící, mi snad dávají za pravdu, že mají vše potřebné.

Zvonohlíci bělobřiší jsou opravdu nádherní silní ptáci, podle mých zkušeností i poměrně odolní, k čemuž mají předpoklady už ze své domoviny. Bohužel i jich se týká situace,která nastala zastavením dovozů, i jich se týká program KPEPu – PS KPEP – který se snaží monitorovat chov jejich i dalších cca 300 druhů drobných zrnožravců i hmyzožravců, kteří se stále vyskytují v chovech českých chovatelů i zoologických zahrad. Snad nám naše snaha zachovat je v chovech i nadále vyjde, držte nám všichni palce.

Ladislav Žoha
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Copyright © 2017 Copyright Klub přátel exotického ptactva Rights Reserved.