foto1
foto1
foto1
foto1
foto1

Dlouho jsem přemýšlel, než jsem se rozhodl napsat tento článek. Nejdříve jsem danou problematiku sledoval jako obyčejný student střední školy, u něhož zájem o chovatelství přerostl v podobu klecí a prvních voliér s australskými ploskoocasými papoušky, posléze prostřednictvím epizody nazvané řadový člen ČSCH, kde jsem poprvé začal chápat, o co jde, další část svých představ jsem čerpal jako profesionální chovatel zoologické zahrady, abych nakonec zakotvil jako jednatel KPEPu, klubu, o kterém jsem snil už jako kluk, když jsem navštěvoval jeho pravidelné a přitom neopakovatelné výstavy v Botanické zahradě UK v Praze na Slupi. Vždy jsem si pokládal, a vždy budu, za čest mít možnost svými skutky připisovat řádky do kroniky tohoto nejstaršího a nejlepšího klubu chovatelů exotických ptáků. Vždyť KPEP se může hrdě hlásit k odkazu samotných nestorů tohoto oboru – profesora Jiřího Jandy a MUDr. Jaroslava Karáska  – svých zakladatelů, o svém tuhém kořínku přesvědčil hlavně v dobách nuceného poručnictví ČSCH, kdy si dokázal zachovat kontinuitu a z tohoto nerovného svazku opět vyjít z čistým štítem. Nicméně, máme tu rok 2009, jsme téměř dvacet let vzdáleni sametové revoluci, která obrátila na ruby i poměry v našem chovatelství.

Dnešní doba v mnohých směrech organizovanému chovatelství nepřeje. Zkusme si to zrekapitulovat. Veškeré údaje si najdu na internetu nebo v mnoha a mnoha publikacích a časopisech, nabídka krmiv a pomůcek závisí jen na mé finanční situaci, o chovatelském zařízení a vlastních ptácích ani nemluvě. Internetové servery nabízí tolik možností diskuzí a chatů, že nemusím vytáhnout paty z obývacího pokoje a pokecám si s půlkou Evropy. Tak proč vstupovat do nějakého spolku, když po mě chtějí hned peníze za členský příspěvek, aniž něco za to dostanu, možná jen nějakou průkazku jak vystřiženou z totáče, pak na mě všichni koukají skrz prsty, snad abych nevykoukal nějaké to tajemství jejich chovu a nakonec třeba nevyhrál pohár na výstavě, když je přeci jasné, že nejlepší je už pár let někdo úplně jiný. A nebo mám štěstí a jdu hned do party – holt mě potřebují na něco, do čeho se nikomu ze zasloužilých nechce. Pak jsem možná i rád, že zapomenu zaplatit příspěvky na další rok a jsem bez milosti vykopnut. A což teprve základní organizace všeobjímajícího svazu, kde se to ve vyšších patrech  navíc hemží komisemi a ústředními výbory, což u mne pamatujícího si doby před dvaceti léty vyvolává minimálně drobné mrazení v zádech. No asi nejen u mne, když se dívám na ty tváře, zas tak moc nových tam neproniklo.

Ale vraťme se ke Klubu přátel exotického ptactva. Samozřejmě i zde se člověk setkal s podobnými, ještě mírně řečeno, nešvary, které jsem uvedl v předchozím odstavci. Když jsem byl poprvé zvolen do výboru klubu, byl jsem rozhodnut alespoň něco změnit, posunout náš klub zase o kus dál, zvládnout novou situaci, před kterou byl postaven už dříve, ale zatím ji pouze před sebou posouval. Co si budeme nalhávat, všechno je v lidech. Teprve současná parta nadšenců v čele KPEPu dostala šanci zavést v život myšlenky, které podle mého názoru zase udělají z organizovaného chovatelství lákavou nabídku schopnou poskytnout zájemcům nejen úplný chovatelský servis, ale dát jim i možnost dělat smysluplné projekty v chovu exotických ptáků a zároveň je prezentovat jako adresný příspěvek nejen na české, ale i mezinárodní scéně.

Každý klub dělají především členové. V KPEPu jsme se rozhodli vyjít vstříc všem, kteří mají zájem nějakým způsobem spojit svoje jméno s tím klubovým. Můžete se stát členem s plnými právy, nebo být jen sympatizantem, který se objeví na naší akci nebo výstavě, či spolupracovníkem, který bude pod vedením klubu pracovat na daném projektu. Vždy Vás bude po zaslání přihlášky čekat slavnostní uvítání na naší výroční schůzi klubu, která se koná jednou ročně v moderních klubových prostorách.  Jako členové obdržíte atributy příslušnosti k KPEPu – kartičku člena s Vašimi údaji a členským číslem, klubový odznak, dále čepici a polokošili s emblémem klubu. Navíc dostanete jednoduchý program na vedení záznamů o Vašem chovu a od začátku můžete využívat další výhody klubu. Pravidelné členské schůze s odbornými přednáškami, zájezdy na nejlepší zahraniční burzy a výstavy. Rady pro svůj chov získáte od chovatelů, jejichž jména bezesporu figurují ve Vaší knihovně jako autoři knih, které Vás k chovatelství ptáků s velkou pravděpodobností přivedly. V každém případě, nikdo po Vás nebude chtít hned něco platit a to i v budoucnu – členské příspěvky jsme totiž zrušili! Moderní klub musí umět získávat peníze pro aktivity svých členů jinak než je tahat z jejich peněženek. A to my umíme. A naopak, čím více pro klub  a chovatelství vůbec uděláte, tím větší výhody Vás čekají – ať již je to úhrada klecného na výstavě, sponzorované krmivo nebo klubový zájezd zdarma.

Další nedílnou součástí klubového života je zajištění chovatelského servisu pro své členy. Tím nemám na mysli obligátní zajištění kroužků pro odchovy, to je u nás samozřejmostí včetně toho, že kroužky nesou chovatelské číslo člena, nejsou to jen anonymní CZetka. Myslím tím především různé databáze chovatelských údajů, které najdu pěkně pohromadě bez dlouhého surfování po internetu včetně doporučení odborníků z klubu, který je zároveň garantem zveřejněných informací. Pokud internet nevyužívám, nevadí, připravujeme opětovné obnovení Zpravodaje KPEP, kde postupně všechny databáze budeme uveřejňovat a navíc zprávy o klubovém životě – nahradíme tím současné oběžníky. Klubové databáze zahrnují jednak praktické věci – evidence ptáků ulétlých ze zařízení svých chovatelů, kontakty na síť ptačích veterinářů napojených na KPEP, kontakty na záchranné stanice ČSOP, vždyť ochranu našich ptáků máme zakotvenou ve stanovách, dále kontakty a doporučení na výrobce krmiv, chovatelských zařízení a pomůcek, databáze doporučených velikostí kroužků pro exotické ptáky, samozřejmostí je nespočet odkazů na spolky, organizace, kluby, zoologické zahrady, ornitologické společnosti a další nejen v rámci CZ, ale i EU a světa. Na první pohled méně praktické, ale později neocenitelné jsou další klubové databáze shromážděné pod značkou PS KPEP. Tato pracovní skupina uvnitř klubu vytváří z různých adresářů a dalších zdrojů seznamy vypovídající i o úrovni chovatelství ptáků mimo náš klub. Databáze chovaných druhů v rámci KPEPu i CZ, databáze odchovávaných druhů v rámci KPEPu a CZ vzniklé propojením adresářů chovatelských spolků, jednotlivců amatérů i profesionálních chovatelů včetně zoozahrad mají díky pravidelným aktualizacím neocenitelnou úlohu při zachování druhové rozmanitosti našich chovů. Stejně dobře se mohou osvědčit při zapojení do záchranných programů ohrožených druhů – i tuto možnost chceme chovatelům pod hlavičkou KPEPu nabídnout. V neposlední řadě klub neustále sleduje aktuální informace ohledně legislativy chovu ptáků včetně problematiky CITES, aby mohl své členy pravidelně informovat o novinkách. K tomuto se klub snaží získat tzv. připomínkové místo na legislativním úřadě vlády ČR – laicky řečeno mít možnost připomínkovat a vyjadřovat se k zákonům o naší odbornosti ještě dříve, než jsou schváleny parlamentem.

Každá chovatelská organizace se na veřejnosti prezentuje především výstavní činností, kdy její členové představují laickým i odborným návštěvníkům výsledky svého snažení v podobě svých nejlepších chovanců. KPEP letos pořádá už 70. výstavu ptactva a rostlin v botanické zahradě UK v Praze 2 v ulici Na Slupi nedaleko Karlova náměstí. Tato číslovka sama o sobě vypovídá o neuvěřitelné tradici této výstavy, takovou se nemůže pyšnit žádná jiná široko daleko. Přesto nespíme na vavřínech a pouštíme se do dalších projektů. Tím prvním je společný projekt Výstaviště v Lysé n.L. a KPEPu pod názvem EXOTIKA, kde klub působí jako garant naší odbornosti a na minulém ročníku dokázal, že ve spolupráci s dalšími partnery je schopen udělat výstavu, která obsáhne 5000 m2 moderních výstavních hal. Další dva projekty si zatím nechám pod pokličkou, nicméně již nyní mohu slíbit, že oba si dávají za cíl vytvořit zdravé konkurenční prostředí vůči organizaci, která si na ně dělá monopol, umožnit představení opravdu toho nejlepšího, co naše chovatelství umí. Zároveň těmito počiny chceme posunout laťku českého chovatelského života na úroveň, kterou tak obdivujeme v západoevropských zemích, v Holandsku především.

Generace dnešních dětí – ať si říká každý, co chce, že si to při pohledu na ně například ani nedokáže představit  -  to je budoucnost našeho chovatelství, tedy i KPEPu. Vůči práci s mládeží má celé naše chovatelství co dohánět, občas mám pocit, že to spíše nicnedělání nikdy pořádně nedoženem. Nemá cenu něco vymýšlet a složitě se snažit přilákat děti do klubů a organizací, to my chovatelé musíme za dětmi, navázat spolupráci s DDM a dalšími organizacemi a představovat populárně naučnou formou své chovance, ať už jde o aru, kakadua či zebřičku. Jen toto je smysluplná cesta, pokud se udělá dobře, děti pak ve věku dospívání najdou cestu do chovatelských organizací sami. Udělám vše proto, aby to bylo do KPEPu! Na druhou stranu, vztah dětí ke zvířatům se formuje odmalička, takový malý živý dětský koutek na každé klubové akci udělá víc než hodiny přednášek o tom, jak postupovat při výchově mládeže. Navíc je to všeobecně známé, jen to uskutečňovat.

Chovatelské organizace jako KPEP by měli rovněž garantovat odbornou způsobilost svých členů. Jako malý kluk jsem doslova hltal tehdy velice řídkou řádku knih o ptácích a byl pyšný na to, že poznám všechny ptáky na fotkách včetně latinských jmen. Zato dneska, když někdo dá na internet fotky kardinálů červených a zelených, hned se někdo ozve, že chybí popiska a že on to nezná, protože dělá papouchy. Já měl doma andulky a korely, ale znal latinsky i medosavku, i když jsem byl hluboce přesvědčený, že medosavku nikdy chovat nebudu. Já bych se snažil ty kardinály alespoň určit podle knížky, hanbou bych se propadl, kdybych musel přiznat, že neznám základní druhy různých čeledí exotických ptáků. No, asi jsem ze staré školy. Stejně tak bych si nikdy nedovolil natisknout si vizitky poradce v chovu jisté skupiny ptáků, když bych za celou svou chovatelskou praxi měl všeho všudy čtyři ptáky dané skupiny, navíc dva z nich by mě uhynuli na překrmení po pár měsících chovu. Holt sebekritika žádná a doplatí na to zase jen a jen ptáci. KPEP se snaží zvyšovat odbornost členů i pomocí článků v chovatelských periodikách jakým je i Nová Exota. Nechci nikoho urazit, nicméně, co se týče odborných znalostí některých chovatelů, je to někdy docela na pováženou, zvláště pokud si to dotyčný(-á) nemyslí. Ale i tohle se dá zlepšit, i od toho tady máme možnosti KPEPu, jehož odborníci mohou méně fundovaným kolegům poradit , což také činí.

Co říci závěrem? Snad jen, že jsem chtěl jako zástupce jedné z nejkvalitnějších exotářských organizací seznámit chovatele s možnostmi organizovaného chovatelství ptactva. Že tady existují spolky, které se snaží dělat svojí činnost odpovědně a kvalitně, které věří, že mohou být zajímavé i v dnešní době moderních technologií. Vždyť takové osobní setkání s kolegy nenahradí žádná sebedokonalejší technologie. A kde jinde než v klubu jakým je KPEP.

Ladislav Žoha,  jednatel KPEP

Copyright © 2017 Copyright Klub přátel exotického ptactva Rights Reserved.