foto1
foto1
foto1
foto1
foto1

Neoféma modrokřídlá, „díl druhý“

Tento článek by měl hlavně navazovat na článek první (vyšel i v časopise Nová Exota č. 10/2009), protože se objevili nové skutečnosti o tomto zajímavém druhu, které jsme předtím nevěděli! Je totiž hlavně třeba upřesnit tu takzvanou „hybridizační teorii“ (chemici mi prominou převzetí tohoto výrazu), která byla v prvním článku stěžejní. Není to rozhodně teorie chybná, ale je nutné ji poopravit.

Berte tedy prosím tento článek spíše jako pokračování a doplnění článku prvního.

Ale opět to vezměme pěkně popořadě a pro lepší názornost ve srovnání s prvním článkem.

Jak už bylo asi mnohokrát řečeno a psáno, určení pohlaví je u neofémy modrokřídlé složité. Vždy je nutné čekat na jedno až dvě přepeření, u mláďat pohlaví nepoznáme. A ani po přepeření nemusí být ale pohlaví jasné. A zde přichází na řadu ona metoda barvy spodních křídel. Svým způsobem jsem tuto metodu určování v prvním článku zpochybnil, ale může být omluvou, že zkoumaní ptáci, u kterých mi tato metoda nevycházela, byli opravdu kříženci.

Mladého samce poznáme, pokud má ruční letky uhlově černé, a stejně tak i spodní křídla.

Jakmile jsou ale ruční lety šedočerné s výraznými modrými lemy, spodní křídla hnědá až hnědočerná s možným náznakem bílého pásku, jedná se o samici. Bílý pásek je ale, jak už jsem psal posledně, velmi proměnlivý, jsou jedinci, kteří mají byť jen jednu bílou tečku na jednom peru, takže nejdůležitější je ta barva spodních křídel.

Metoda je to opravdu spolehlivá, vyzkoušená několika nezávislými chovateli. Na vlastní oči jsme ji vyzkoušeli při nedávném dovozu 29 neofém modrokřídlých z Holandska.

Na oranžové skvrny při určování pohlaví nekoukat…

Problematika kříženců ještě jednou

Vraťme se především k problematice kříženců, a nejdříve k té oranžové skvrně. Není totiž pravdou, že je to vždy znak křížení. Jak se zjistilo, neoféma modrokřídlá totiž může, ale nemusí mít oranžovou skvrnu. A pakliže jí má, jsou nutné určité podmínky pro její podobu. Pokud je břicho mezi nohama jen lehce naoranžovělé, ale v celku žluté, to je v pořádku, tak jak jsem psal posledně. Pokud má skvrnu malou, a ohraničenou, a jen mezi nohama, je to v pořádku také (to znamená, že u křížence s neofémou ozdobnou nehraje v drtivé většině případů roli). Když má ale neoféma modrokřídlá skvrnu výraznou, rozšířenou a sahající téměř až k hrudi, připouští to křížení s neofémou žlutobřichou.

Opět je to záležitost ověřená holandskými chovateli, kteří mají s neofémami modrokřídlými bohaté a letité zkušenosti.

Vypozorovali jsme také, že oranžová skvrna či sytost žluté barvy na břiše se v průběhu roku u samců mění. Otázkou je, jak a jestli to funguje v přírodě.

Další věcí je barva ocasu. To jsem v prvním článku jen nepřímo naznačil, ale v zásadě je to opět nový poznatek. Ocas musí být jednolitě šedomodrý, samozřejmě se připouští světlejší nebo tmavší odstín. Nesmíme totiž v žádném případě zapomenout na to, že stejně jako všichni ptáci jsou i neofémy modrokřídlé v rámci svého druhu variabilní. Jakmile je ocas šedý nebo šedozelený, jedná se o křížence. Takový pták má většinou i modrou barvu na křídlech světlou nebo má v tmavě modrém peří křídel výrazně znatelný světlý pruh.

Čistá modrokřídlá musí mít modrou barvu křídel jednolitě tmavomodrou bez výrazného světlého okraje, což by dokládalo křížence. Kříženci s neofémou ozdobnou se mimo to také dobře poznají podle hlavy, resp. čelního pásku, který vypadá právě jako u neofém ozdobných – tmavě modrý pruh a nad ním výrazný světle modrý pruh. Jak je z fotografií vidět, to čistá neoféma modrokřídlá nemá.

Pro ještě lepší názornost ještě uvádím tabulku hlavních znaků:

 

Hlava, čelní pásek

břicho

křídla

ocas

Barva těla

Neoféma modrokřídlá

 

Hlava vůči tělu malá, kulatá. Pásek nevýrazný, tmavě modrý

Žluté, u samců možná oranžová ohraničená skvrna malého rozsahu

 

Jednolitě tmavě modrá

 

šedomodrý

 

Šedozelená, khaki. Přirozená variabilita odstínu od světle šedozelené po tmavou šedozelenou.

Neoféma ozdobná

Hlava s tělem souměrná, štíhlá. Pásek tmavě modrý s výrazným horním světlým pruhem

 

Žluté s oranžovou skvrnou

Od ramen po ruční letky tmavě modrý pruh, nad ním světle modrý pruh

 

Modrý až modrozelený

 

Žlutozelená, výrazná a svítivá barva

Kříženec

 

Pásek tmavě modrý s výrazným horním světlým pruhem

Žluté s výraznou oranžovou skvrnou, mnohdy výrazně rozšířená

1) tmavě modrá se znatelným světlým pruhem

2) jednolitě světle modrá

 

šedý

 

Výrazná sytě zelená, mnohdy „olivová“, matná

Odstíny zelené – ucelená řada

I když je nutno brát v potaz velice širokou variabilitu základní barvy neofém – zelené – přesto lze vypozorovat jakousi ucelenou řadu odstínu zeleného opeření celé řady neofém – počínaje ozdobnou, přes modrokřídlou a žlutobřichou až ke skalní neofémě. U všech druhů hraje roli základní odstín zelené + modré znaky na hlavě, křídlech a ocase, u modrokřídlých a žlutobřichým pak navíc odstín a velikost žlutooranžové na břiše a pod nohama. Jak vidno, celkovou situaci navíc komplikují možní kříženci či míšenci více druhů, také se ukazuje, že někteří i vícenásobní kříženci jsou plodní. Přesto lze podle kvalitních barevných fotografií čistokrevných jedinců z přírody zařadit a druhově determinovat drtivou většinu alespoň fenotypově čistých ptáků. Asi nejlepší dostupný zdroj je internetová AVIBASE, kde lze vidět více kvalitních fotografií všech uvedených druhů.

Situaci ještě mohou ztížit právě nastupující mutace, např. mutace misty u neofémy modrokřídlé (recesivní), která má všechny barvy světlejší (ale přitom všechny charakteristické znaky ve zbarvení zachované), nebo mutace plavá u neofémy skalní (která má ale oči červené), apod.

V současné době již naplno probíhá chovná sezóna, která i přes mírné opoždění vzhledem k nepříznivému počasí začala o něco později než obvykle. I tak už mám ale zprávy o 15 mláďatech neofémy modrokřídlé a mnoha dalších snůškách. U holandských kolegů probíhá sezóna velice úspěšně, zatím se jim podařilo odchovat několik desítek mláďat. Pracovní skupina se tedy dále úspěšně rozvíjí a z dosavadních úspěchů se potvrdilo, že z největší krize jsme se již dostali.

 

Jan Cvrček, Ladislav Žoha

Copyright © 2017 Copyright Klub přátel exotického ptactva Rights Reserved.