foto1
foto1
foto1
foto1
foto1

Poslední článek tohoto miniseriálu bude o zavedení předchozích “poznatků” do praxe. Už totiž slyším mnoho z vás jak si říkáte, že teorie je to hezká, ale praxe bude jiná a težko proveditelná. Vyvedu vás z omylu.

Každý chovatel, který chová výstavní ptáky byl měl mít od každé skupiny vždy několik párů. Nemusí jich být mnoho. Pro minimalizaci nežádoucích změn vzniklých imbreedingem (příbuzenskou plemenitbou) postačí pouze pět párů (čím více, tím lépe) dané barvy v chovu. Při takovém počtu ptáků je zásadní zprávné a pečlivé vední záznamů a chovu a zprávné sestavování párů do následných generací.

Pár

1

2

3

4

5

Pohlaví

f m

f m

f m

f m

f m

1. rok

1 a 2

2 a 3

3 a 4

4 a 5

5 a 1

označení potomstva

1

2

3

4

5

2. rok

1 a 3

2 a 4

3 a 5

4 a 1

5 a 2

označení potomstva

1

2

3

4

5

3. rok

1 a 4

2 a 5

3 a 1

4 a 2

5 a 3

označení potomstva

1

2

3

4

5

4. rok

1 a 5

2 a 1

3 a 2

4 a 3

5 a 4

označení potomstva

1

2

3

4

5

5. rok

stejný jako 1. rok u všech skupin

f – samice m – samci

Výstavní pták snáší při každém zahnízdění méně vajec než pták přírodní, ale většinou jako on zahnízdí minimálně 2x ročně. A z toho je dobré vycházet. Pokud si z prvního zahnízdění vybereme podle jednoho ze selekčních postupů jedince pro další chov, ale nejsme s ním 100% spokojení, tak máme ještě druhé hnízdění, ze kterého budeme moct vybírat. To platí i v případě, že nám z prvního hnízdění nebude vyhovovat žádný jedinec. Důležité je, aby se od každého páru vybral vždy jeden samec a jedna samice. Né vždy je to však možné. Pak by bylo dobré, aby se od jednoho páru vybraly 2 samice a od jiného 2 samci. Pokud všechny tyto podnímky budou dobrženy, tak zlepšení se dostaví.

Někdy však může nastat nežádoucí situace, kdy nepůjde vybrat žádný jedinec velikostně dle standardu, ikdyž batrva atd. bude v pořádku. Co s tím? I tato situace se dá řešit. Vybereme nejprve od párů jedince, kteří barevně odpovídají dané skupině. U těchto ptáků nebudeme nejprve vybírat podle velikosti. Když máme už ptáky vybrané, pak následně z takových jedinců u páru 1 vybereme ptáka/y menši než standard a u páru 2 ptáka/y větší než standard apod. Z těchto ptáků sestavíme nový pár a v následné generaci už budou ptáci velikostně blízko standardu nebo přímo standardní. Můžete však namítnou, že se u takových párů vyskytne heterózní efekt (zvýšení velikosti nad průměr obou rodičů). Ano, stát se to může, ale nebude to tak časté, aby jsme se tím znepokojovali.

Poslední problémová situace, která se může objevit, je nevybrání žádnáho jedince od daného páru. Pokud máte málo ptáků, tak je to velký problém a jedinec by se měl vybrat i s drobnou vadou nebo dokoupit. Pokud však máte párů hodně, tak jeden rok vyberte do dalšího chovu méně mláďat, tím sestavíte méně párů a pří následujícím výběru do chovu vše doženete.

Na závěr mi nezbývá než popřát hodně sil a štěstí tomu, kdo se do takové práce pustí. Je to si práce těžká, ale krásná. Chov výstaních ptáků a ptáků vůbec je přece krásný koníček.

Copyright © 2017 Copyright Klub přátel exotického ptactva Rights Reserved.