Stanovy Klubu přátel exotického ptactva, z.s.

Klub přátel exotického ptactva, zapsaný spolek, dále jen KPEP, je spolek, který sdružuje zejména chovatele ptáků a usiluje o rozvoj chovatelství a s tím související ochrany přírody a životního prostředí. Navazuje svou činností na práci Klubu pěstitelů exotického ptactva založeného roku 1930 v Praze.

Název spolku

Klub přátel exotického ptactva, z. s. 

Sídlo spolku

Kralická 6, Praha 10 Strašnice, PSČ 100 00 

Znak klubu

Symbolem klubu je znak v podobě papouška kakadu inka sedícího v kruhu doplněný o písmena KPEP na pravé horní části kruhu.

Působnost

Klub přátel exotického ptactva, z. s., má působnost v celé ČR.

Statutární orgán: předseda, jedná samostatně.

Cíle spolku

Sdružovat chovatele a příznivce ptáků a hájit jejich zájmy. Podporovat činnost členů v oblasti odborného rozvoje chovu včetně evidence chovaných ptáků.

Snažit se zachovat druhovou rozmanitost chovaných ptáků a prosazovat jejich hlubší poznání. Zasazovat se o ochranu volně žijících živočichů, ochranu jejich zdraví a šetrné zacházení se zvířaty v lidské péči.

Podporovat a šířit vědecké poznání přírodních zákonitostí zvláště se zaměřením na ochranu přírody, přírodních zdrojů, životního prostředí a ochranu vzácných a ohrožených druhů zvířat.

K dosažení těchto cílů pořádat mimo jiné členské schůze, přednášky, výstavy, zájezdy, vydávat informace a informační tiskoviny, organizovat prodeje, výměny či deponace ptáků a umocnit tímto kontakty mezi chovateli.

Spolupracovat s odbornými, chovatelskými, ochranářskými a kulturními organizacemi obdobného zaměření u nás i v zahraničí.

K plnění výše uvedených cílů je možno zakládat v rámci spolku pracovní skupiny (používaná zkratka PS KPEP).

Členství v KPEP

Členy spolku mohou být fyzické osoby starší 10 let a právnické osoby.

Fyzická osoba se stává členem spolku poté, co podá písemnou přihlášku do spolku a stvrdí svým podpisem svůj souhlas se stanovami a její přijetí je schváleno nejbližší členskou schůzí. Člen se prokazuje časově omezeným průkazem člena, na kterém je uvedeno jeho členské číslo.

Fyzické osoby mladší 18 let mohou ve spolku vyvíjet činnost pod vedením pověřeného člena spolku staršího 18 let.

Právnická osoba se stává členem spolku na základě uzavřené smlouvy o členství, která obsahuje všechny náležitosti členství – její práva a povinnosti. Písemnou přihlášku a podmínky členství projedná členská schůze. Smlouvu o členství právnické osoby schvaluje členská schůze dvoutřetinovou většinou přítomných členů.

Zánik členství

Členství zaniká:

• vystoupením ze spolku na základě písemné žádosti, nebo osobním prohlášením na členské schůzi, o čemž je uskutečněn zápis
• vyloučením na základě rozhodnutí členské schůze pro hrubé porušení stanov,
• datem uvedeným na časově omezeném průkazu člena s chovatelským číslem, pokud člen nesplnil podmínky pro jeho obnovení,
• úmrtím fyzického člena nebo zánikem či vypovězením smlouvy u právnické osoby.  

Práva členů – fyzických osob

Člen, fyzická osoba má právo:

• účastnit se schůzí a akcí pořádaných spolkem,
• užívat výhod plynoucích z členství a za stanovených podmínek užívat společného majetku,
• podávat návrhy, podněty a připomínky, popřípaděvyžadovat o nich hlasování na členské schůzi,
• od 18 let věku hlasovat, volit a být volen do funkcí v orgánech KPEP,
• na základě platného členského průkazu získat prostřednictvím spolku uzavřené kroužky se zkratkou KPEP a svým chovatelským číslem.

Povinnosti členů – fyzických osob

Člen, fyzická osoba je povinen:

• aktivně se účastnit života spolku, dle svých možností podporovat zájmy spolku a dbát o jeho dobré jméno,
• dodržovat stanovy a řídit se usnesením členských a výborových schůzí,
• obnovit časově omezený průkaz tím, že na výzvu výboru spolku v pravidelných dvouletých cyklech poskytne aktuální údaje o sobě i chovaných ptácích, na jejichž základě obdrží platný časově omezený průkaz člena se svým chovatelským číslem,
• dodržovat zásady ochrany přírody dle platné legislativy a dbát na ohleduplný přístup ke zvířatům chovaných v lidské péči.

Orgány sdružení

Orgány KPEP jsou:

• členská schůze
• výbor
• kontrolní orgán.

Nejvyšším orgánem spolku je členská schůze. Řádnou členskou schůzi svolává výbor nejméně čtyřikrát za rok pozvánkou, která je obvykle vytištěna ve Zpravodaji KPEP a rozeslána nejméně 14 dnů před jejich konáním buď běžnou, nebo elektronickou poštou. Na pozvánce musí být uvedeno datum, místo a hodina konání. První schůze v kalendářním roce je schůze výroční. Schůze je usnášeníschopná, sejde-li se nadpoloviční většina členů. Nesejde-li se ve stanovenou dobu potřebná nadpoloviční většina členů, výbor do 7 dnů svolá schůzi novou. Termín náhradní schůze bude stanoven minimálně 14 dnů a maximálně 6 týdnů po řádném termínu. Tato náhradní schůze se může platně usnášet za jakéhokoliv počtu přítomných členů. Členská schůze schvaluje plán práce a rozpočet na daný rok, projedná a schvaluje práci výboru a ve čtyřletém cyklu (nerozhodne-li členská schůze jinak) volí členy výboru a členy kontrolního orgánu.

Mimořádnou členskou schůzi je výbor povinen svolat, požádá-li o to písemně nejméně 1/3 členů.

Všechna rozhodnutí členských schůzí jsou platná, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů, pokud v těchto stanovách není výslovně uveden požadavek na schválení dvoutřetinovou většinou členů. Zápis ze schůze se zpracuje písemně a je k dispozici všem členům.

V čele KPEP je volený výbor, který musí být nejméně pětičlenný. Bezprostředně po zvolení členů do výboru si jeho členové volí představitele do jednotlivých funkcí. Činnost výboru během volebního období řídí předseda. Dalšími členy jsou místopředseda, jednatel, ekonom a matrikář, případně webmaster a další členové výboru. Jednotlivé funkce nelze kumulovat. Výbor je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina členů výboru. Rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhodne předseda výboru.

Předseda zastupuje KPEP navenek jako statutární orgán a to samostatně. Svolává a řídí členské schůze, svolává a řídí schůze výboru.

Místopředseda výboru zastupuje předsedu v době jeho neschopnosti či nemožnosti vykonávat funkci. V případě zániku mandátu předsedy se stává statutárním orgánem spolku.

Jednatel koordinuje činnost výboru a spolkových akcí.

Ekonom spravuje a vede spolkové finanční prostředky a veškerý hmotný i nehmotný majetek spolku a vede jejich evidenci.

Matrikář spolku vede veškeré osobní a další údaje členů a je povinen dodržovat platnou legislativu na ochranu osobních dat.

Výbor spolku jmenuje a odvolává vedení pracovních skupin KPEP.

Kontrolní orgán je voleným, nejméně tříčlenným orgánem, jehož činnost řídí její předseda. Provádí revize hospodaření s hmotným, nehmotným i finančním majetkem, kontrolu dodržování stanov, ověřuje správnost zápisů z členských schůzí a činnost výboru. Na zjištěné závady neprodleně upozorňuje výbor. Výroční členské schůzi předkládá zprávu. Kontrolní orgán je na výboru nezávislý, podléhá pouze členské schůzi.

Kontrolní orgán je oprávněn svolat mimořádnou členskou schůzi v případě, že zjistí nesrovnalosti v hospodaření, nebo porušování stanov ze strany členů výboru, případně jiné skutečnosti, které poškozují dobré jméno KPEP.

Zásady hospodaření

KPEP není založen za účelem zisku. Přesto může mít příjmy z finančních darů, případně dodací a z akcí pořádaných spolkem včetně provozní činnosti (vedlejší činnost). Tyto příjmy z vedlejší činnosti jsou určeny výhradně na podporu hlavní činnosti – cílů spolku.

Výbor spravuje majetek spolku během roku, dbá o jeho efektivní využívání v souladu s cíli a posláním spolku.

Finanční uzávěrku spolku schvaluje 1x ročně na výroční členské schůzi, obvykle v březnu každého roku, členská schůze. Výroční členská schůze také rozhoduje o rozdělení případného zisku nebo o úhradě případné ztráty.

Zánik klubu

Rozhodnutím, pro tento účel zvláště svolané členské schůze, dvoutřetinové většiny přítomných členů. Na této členské schůzi musí být přítomna minimálně dvoutřetinová většina všech členů KPEP s platným členským průkazem, což se doloží podepsanou prezenční listinou. Na písemné pozvánce musí být tento účel uveden. Tatáž členská schůze rozhodne rovněž dvoutřetinovou většinou, jak bude naloženo s majetkem.

Dle zákona 82/2012 sb. v platném znění.

Tyto stanovy byly schváleny na výroční členské schůzi dne 7. 3. 2015.

Stručná historie "Zpravodaje klubu pěstitelů exotického ptactva"

Klub pěstitelů exotického ptactva byl založen v červnu roku 1930. Vydávání odborného časopisu bylo jedním z jeho hlavních úkolů. Již dříve byla sice zavedena rubrika o chovu exotických ptáků v časopise "Rádce-Český rolník", ale pro neshody s vydavatelstvem bylo přikročeno k vydávání samostatného časopisu. Proto mohlo vyjít první číslo již 15. dubna 1931. V té době měl klub pouze 32 členů.

Vydání I. ročníku bylo umožněno dary tiskovému fondu, poněvadž klubovní pokladna zela prázdnotou a bylo nutno ještě počítat s deficitem první klubové výstavy. Z dárců, jejichž pomocí se tehdy mohlo přikročit k tomuto dílu, budiž jmenováno prvních pět, a to: Jaroslav Čapek Kč 130,- ,Arnošt Müller Kč 100,- ,T.L.Perthen Kč 100,- ,Robert Weber Kč 100,- a profesor Jiří Janda Kč 100,-. Prvním redaktorem byl T.L.Perthen.

Časopis byl cyklostylovaný na formátu A4, grafika v písmu psacího stroje.

Prvý ročník měl 56 stran, byl vydán asi ve 100 výtiscích a jeho prvý ročník existuje pouze v několika málo úplných exemplářích v soukromých rukou a jeden ve spolkové knihovně.

Druhý ročník měl 110 stran v menším formátu (přibližně A5) a vycházel hektografovaný. Rovněž tak i III. ročník o rozsahu 104 stran, který redigoval Antonín Žízala. Tiskem byl zpravodaj vydáván počínaje IV. ročníkem. Pátý ročník, v roce 1935, byl tisknut na křídovém papíře a obsahoval již trojbarevné přílohy. V roce 1935 počalo, jako příloha zpravodaje KPEP, vycházet střídavě dílo MUDr. Jaroslava Karáska: "CIZOKRAJNÍ PTÁCI CHOVANÍ V KLECÍCH".

"Zpravodaj KPEP" vycházel až do roku 1941, kdy bylo vydávání podle vyhlášky ze dne 13.5.1941 zastaveno. Po válce počal "Zpravodaj KPEP" opět vycházet 15.6.1946, ale pouze po 4 roky. Když se dostal na úroveň, že se mohl rovnat kterémukoliv zahraničnímu časopisu, bylo opětně po 30.6.1950 jeho vydávání zastaveno pod záminkou nedostatku papíru. Po dlouhém jednání bylo konečně povoleno vydat závěrečné číslo 31.10.1951.

Redaktory "Zpravodaje Klubu pěstitelů exotického ptactva" byli v letech:

• 1931 - 1932 T.L.Perthen,
• 1933 - 1940 A.Žížala /do onemocnění/
• 1941 - 1945 prof,. Bedř. Štěpnička, /vydal jen 1 číslo/
• 1946 - 1951 A.Žížala.

Jak bylo výše uvedeno vydával KPEP na pokračování střídavě se "Zpravodajem KPEP" dílo MUDr. Jaroslava. Karáska: Cizokrajní ptáci chovaní v klecích - tj. první českou publikaci o exotickém ptactvu. Tato publikace byla vydána ve 30 sešitech na křídovém papíře pro členy KPEP a kromě toho 300 separátů, nákladem KPEP, bez jakékoliv subvence a to v létech 1935 - 1941. Na díle pracoval od května 1935 do září 1937 MUDr. Jaroslav Karásek, který ukončil I. díl. Po jeho smrti psal II. díl od ledna 1938 do dubna 1941 František Markowski za spolupráce redakční rady složené z prof. B. Štěpničky, Zdeňka Vegera, Karla Zrůsta a Antonína Žížaly. Nutno podotknouti, že MUDr. Karásek věnoval svou mnohaletou odbornou práci KPEP zdarma a i ostatní zúčastnění pracovali naprosto nezištně a bez jakékoliv odměny.

Kromě uvedené publikace vydal KPEP 300 výtisků publikace R.Webera: "Papoušek vlnkovaný, jeho chov a pěstování" - otisk článků které vycházely na pokračování ve "Zpravodaji KPEP" v r. 1935 - 1937.

Něco z historie i současnosti.

Celý název naší organizace zní: Klub přátel exotického ptactva. V názvu je malinká změna oproti pojmenování z doby založení klubu. Tenkrát název zněl: Klub pěstitelů exotického ptactva. Jenže všechno na světě se vyvíjí, i jazyk, či názory lidí na různé pojmy. Dnes Vám každý zasvěcenec vyloží, že jen rostliny se pěstují, kdežto živá zvířata, tedy i ptáci se chovají. To si lidé dnes myslí a nemá smysl proti tomu vést nějaké filipiky. Chtěli jsme však zachovat legendární zkratku KPEP, kterou jsou značeny i kroužky našich ptáku.

Původní KPEP byl založen v červnu roku 1930 pouhými čtyřmi nadšenci (mezi zakládající členy patřil i profesor Jiří Janda, zakladatel pražské ZOO). Více se jich tenkrát nesešlo. Do konce téhož roku měl však již klub padesát členů, což by i v dnešní době představovalo velmi silnou organizaci. Klub má i velmi pohnutou historii. Dvakrát neexistoval i existoval zároveň. V době války byly různé spolky rozpuštěny, nemohl tudíž vyvíjet činnost, zvláště nemohl pořádat výstavy. Přesto byli jeho členové ve spojení a konaly se i tak zvané valné hromady, dnešní výroční schůze.

Podruhé ve své historii byl KPEP zrušen z vůle vyšší moci v roce 1951. V té době měl 670 členů. Podařilo se však veškerý majetek, zvláště knihovnu udržet pohromadě. Klub se stal oficiálně zájmovým kroužkem při pražské ZOO. Později byl začleněn do struktury Českého svazu chovatelů. Původně měl svaz velice kostrbatý název, který se podařilo polidštit až v průběhu doby. Jmenoval se tenkrát Československý svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva. Zkuste si předříkat zkratku toho jména ČSSCHDHZ. Již z tohoto názvu je zřejmé, jak se tenkrát pohlíželo na "exotáře". Postupem doby byl vymazán i pojem exotické ptactvo a stalo se z něj ptactvo okrasné.

V roce 1990 byl opět původní KPEP oživen. V pražské základní organizaci ČSCH Praha 2 - Vinohrady, která byla největší exotářskou základní organizací u nás, se vědomě udržovala kontinuita KPEP. Při hlasování na tehdejší výroční schůzi byly proti vystoupení s ČSCH a obnovení KPEP pouze 2 hlasy.

Kdo tedy dnes jsme?

Jsme nezávislá zájmová organizace chovatelů exotického ptactva, která vyvíjí odbornou činnost v oblasti chovu a současné ochrany ptactva. Každý náš člen má svoje stálé chovatelské číslo, které najdete i na pevných uzavíratelných kroužcích, kterými jsou odchovaní ptáci označeni. Kroužek znamená, že pták nepochází z volné přírody. Kroužek se musí nasadit mláděti dříve než jeho noha doroste a nelze jej bez poškození sejmout. Původ ptáka tak lze přesně doložit. Rozvinutým chovem bylo dosaženo toho, že u více druhů ptáku zcela zanikla poptávka po ptácích z volné přírody. Nejznámějšími případy jsou andulka a kanár. Ovšem i převážná většina australských papoušků a astrildovitých pěvců pochází pouze z odchovu. Korely, všechny druhy rosel, barnardů, pásovníků, amad atd. Odchovávají se úspěšně i různé druhy ptáků v přírodě přímo ohrožených kvůli zániku jejich životního prostředí. V celosvětovém měřítku se chovají a úspěšně rozmnožují i druhy v přírodě již vyhynulé a dokonce i jeden druh byl zpět do přírody vrácen a zase existuje. Slavná berneška havajská. V tomto smyslu bude jistě význam chovatelství stoupat, budou oceněni lidé, kteří něčemu opravdu rozumějí.

Pro své členy pořdá odborné přednášky o chovu exotických ptáků, přírodě kolem nás, zasvěcuje začátečníky do problematiky chovu ptáku jejich názornými ukázkami, vydává občasník s informacemi ze života klubu a pořdá zájezdy po republice i do zahraničí, pravidelně sponzoruje chov plameňáků v pražské ZOO. Již od roku 1968 udržuje úzký kontakt s chovateli v německém městě Reutlingen a nově i s francouzskými chovateli z Roan.

Toto je pouze hlavní část náplně činnosti klubu. Průběžně je organizováno mnoho dalších drobných akcí, které odpovídají okamžitým potřebám a zájmu členů. To vše činí klub přitažlivým pro mnoho jeho členů.

KPEP

Tato zkratka představuje nejstarší organizaci sdružující chovatele exotického ptactva u nás. Klub přátel exotického ptactva byl založen v roce 1930 a dodnes je spolkem, který se stará o podporu chovatelství v celé naší republice.

Od samých počátků klubu - mezi zakládající členy patřil i profesor Jiří Janda, zakladatel pražské ZOO - se klub snažil o zvyšování odborné úrovně svých členů a vede je k aktivní ochraně životního prostředí.

Klub pořádá pravidelně členské schůze, na kterých se setkávají chovatelé exotického ptactva z celé republiky. Naše setkání nejsou jen místem přátelského posezení, ale vždy jsou doplněny odbornými ornitologickými a chovatelskými přednáškami. Největší pozornost si však vždy získává naše každoroční tradiční výstava ptactva v prostorách Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze Na Slupi.

Aktivity klubu se však zdaleka neomezují jen na tyto akce. Pořádáme také zájezdy na významné výstavy u nás i v zahraničí, vydáváme pravidelně adresář členů, spojený s výčtem chovaných a odchovávaných druhů, který se stal velmi významnou pomůckou v komunikaci mezi chovateli, podporujeme výstavní činnost členů organizováním společné přepravy ptáků a částečnou úhradou poplatků na jiné výstavy, každoročně vyhodnocujeme soutěžní úspěchy našich členů.

Zpravodaj 2024

Vyšel zpravodaj klubu pro rok 2024.

Ke stažení zde